Cell cooperation in the B immune response

From WikiLectures

Under construction / Forgotten

This article was marked by its author as Under construction, but the last edit is older than 30 days. If you want to edit this page, please try to contact its author first (you fill find him in the history). Watch the discussion as well. If the author will not continue in work, remove the template {{Under construction}} and edit the page.

Last update: Saturday, 27 Jan 2024 at 12.17 am.

File:Kooperace imunitních buněk.png
B-cell activation by T-cell

Kooperace buněk v protilátkové odpovědi: k tomu, aby došlo k úspěšné protilátkové odpovědi je nutná spolupráce a souhra nejméně 3 typů buněk: APC (antigen presenting cell), TH (T-helper lymfocyt) a B lymfocytů

  • antigen, který pronikne do organismu je zachycen B-lymfocyty, které mají odpovídající receptor; zároveň je pohlcen a zpracován buňkou prezentující antigen (nejčastěji makrofág a dendritická buňka)
  • fragmenty antigenu spolu s molekulou II.třídy MHC jsou ve vysoce imunogenní formě vystaveny na povrchu APC, v této podobě jsou rozpoznány TH lymfocyty s odpovídajícími receptory. Tato vazba představuje signál k aktivaci TH lymfocytu, ale sama o sobě nestačí.
  • jsou potřebné další – tzv. druhotné signály, které spočívají ve vazbě několika adhezivních molekul mezi APC a TH buňkou – nejdůležitější jsou např. CD28 a LFA1 na TH a jejich ligandy na APC : B7 a ICAM- 1, k TH aktivaci dále přispívají cytokiny produkované APC – zejm. IL-1
  • výsledkem je dělení prekurzorů TH a vzniknou klony aktivovaných TH lymfocytů, tyto aktivované TH lymfocyty pak dodávají potřebné signály B lymfocytu
  • k aktivaci B lymfocytu jsou třeba opět nejméně 2 signály: antigen reagující s mIg (membránový imunoglobulin) na B buňkách a stimulační signály z TH buněk. Samo navázání antigenu na BCR (B cell receptor) má často za následek neodpovídavost B lymfocytu a někdy i jeho odumření; jsou-li přítomny aktivované TH lymfocyty dochází k jejich kontaktu s B lymfocyty prostřednictvím receptoru CD40 na B buňce a ligandu CD40L na TH buňce; TH lymfocyt zároveň produkuje IL-2, IL-4, IL-5 a IL-6. Vlivem těchto signálů začnou B buňky proliferovat
  • během tohoto období podléhají variabilní geny v klonech B buněk zvýšenou měrou mutacím. Na buněčném povrchu se objevují mutantní formy mIg s různou afinitou k antigenu, přežívají pouze B lymfocyty, které váží antigen nejsilněji, ostatní hynou; zároveň dochází k dalšímu přestavění segmentů DNA (přepínání tříd) a lymfocyty dokončí svůj vývoj v plazmatické buňky. Část B buněk se stává paměťovými buňkami
  • primární odpověď na antigen nastupuje pomaleji a vyznačuje se přítomností protilátek třídy IgM
  • opakované setkání s tímtéž antigenem vyvolá sekundární odpověď, která nastupuje již mnohem rychleji, je silnější a přetrvává mnohem delší dobu; jsou přítomné hlavně protilátky typu IgG

Links[edit | edit source]

Related artilces[edit | edit source]

Source[edit | edit source]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
Retrieved from "https://www.wikilectures.eu/index.php?title=Cell_cooperation_in_the_B_immune_response&oldid=91496"